Pes, když jste celý den v práci

Tohle je otázka, se kterou přichází hodně lidí, a odpověď na ni není příjemná. Když se projdou všechna plemena v našem katalogu, výrazná většina z nich snáší dlouhou samotu špatně nebo jen průměrně. Plemen, u kterých se dá říct, že pravidelnou samotu zvládají dobře, je méně než desetina.

A to je teprve první polovina problému.

Psi, kteří zvládají samotu, nejsou psi pro začátečníky

Když se ta malá skupina plemen s nejvyšší tolerancí samoty prohlédne blíž, objeví se u ní společný rys bez jediné výjimky: všechna mají nízkou ochotu spolupracovat a všechna jsou hodnocená jako nevhodná nebo málo vhodná pro první psa.

Není to náhoda, je to ta samá vlastnost popsaná z druhé strany. Jsou to shiba inu, akita, basenji, chrti jako barzoj nebo saluki a pastevečtí ochránci typu anatolského pasteveckého psa. Všechna byla vyšlechtěná k samostatné práci bez průběžných pokynů — a pes, který se umí rozhodovat sám, také snáz vydrží, když doma nikdo není. Proč nízká cvičitelnost neznamená hloupost a jak se projevuje v praxi, rozebírá článek co znamená cvičitelný pes.

Takže ano, existují psi, kteří osmihodinovou nepřítomnost snesou. Jen to jsou zároveň psi, u kterých je výcvik vyjednávání, kteří bývají rezervovaní a kteří se nedoporučují lidem bez předchozí zkušenosti. Pro prvního psa je to kombinace, která se snadno nepovede. Pokud zvažujete prvního psa, stojí za to projít si nejdřív jak vybrat prvního psa.

Dva reálné kompromisy

Pokud hledáte plemeno, které zvládá samotu alespoň průměrně a zároveň je vhodné pro začátečníka, data v našem katalogu nabídnou v podstatě dvě možnosti. Obě s podmínkou.

Labradorský retrívr patří k plemenům, která několik hodin o samotě snesou lépe než většina ostatních, a přitom je výborně cvičitelný a trpělivý. Jeho podmínka je pohyb: potřebuje denní aktivní vyžití, ne jen procházku na vodítku. Pokud se vrátíte z práce vyčerpaní a vycházka se zkrátí, problém se vrátí jinou cestou — u labradora typicky jako nadváha a neklid.

Baset je druhá možnost. Je mírný, nenáročný na pohyb, výborný s dětmi a samotu snáší průměrně. Jeho podmínka je hlasitost: štěká a vyje často a hodně. V bytovém domě s tenkými zdmi to z něj dělá volbu, kterou je potřeba projednat se sousedy dřív než s chovatelem.

Co s tím, když ani to nevychází

Pokud je byt každý pracovní den osm nebo devět hodin prázdný a vy chcete prvního psa, poctivá odpověď je, že výběrem plemena se to nevyřeší. Vyřeší se to změnou dne, nebo se nevyřeší. Mimochodem totéž vyšlo i při pohledu na bydlení: u psa v bytě nerozhodují metry čtvereční, ale právě kolik hodin denně je někdo doma.

Co funguje:

• Obědová pauza doma, pokud to práce a vzdálenost dovolí.
• Venčitel nebo denní hlídání, zpravidla jako pravidelná služba, ne výpomoc jednou týdně.
• Psí školka, pokud je ve vašem městě dostupná a pes ji dobře snáší.
• Rozdělení dne mezi dva lidi v domácnosti, pokud jejich směny nejsou totožné.
• Dohoda o psovi v kanceláři, u menších firem častější, než se čeká.

Co nefunguje: spolehnout se, že pes si zvykne. Nízká tolerance samoty není nevychovanost, se kterou se dá pracovat, ale povahová potřeba společnosti, a dlouhé hodiny bez lidí u takových plemen vedou k reálnému stresu.

A pokud žádná z těch variant není na stole, je čestná odpověď, že na psa zatím nejsou podmínky — a že se k tomu dá vrátit, až budou. Je to lepší výsledek než pes, který devět hodin denně čeká sám.

Všechny tyhle údaje platí jako tendence plemene, ne jako záruka u konkrétního psa; jednotliví psi se v toleranci samoty liší. Pokud si chcete nechat spočítat, co vám vychází při vašem skutečném rozvrhu, zadejte ho do dotazníku — čas doma je jedna z věcí, na které se ptá.