Jak vybrat prvního psa
Většina plemen není pro prvního psa vhodná. A mezi těmi, která vhodná jsou, si každé účtuje někde jinde — u srsti, hlasitosti, pohybu nebo samoty.
U prvního psa se většina lidí ptá, které plemeno je nejsnazší. Užitečnější otázka je, které nároky dokážete skutečně pokrýt — protože plemen, která jsou pro začátečníka opravdu vhodná, je mezi těmi 150 v našem katalogu jen hrstka. Většina má u vhodnosti pro začátečníky spodní polovinu škály, a není to proto, že by šlo o problematické psy. Jen mají nároky, které se těžko plní bez předchozí zkušenosti.
Chytrý pes není totéž co snadný pes
Border kolie má cvičitelnost na maximu — učí se rychleji než většina plemen. Pro prvního psa se přesto nedoporučuje. Není to proto, že by byla těžko vycvičitelná, ale proto, že její inteligence vznikla z práce a potřebuje ji dál. Nároky na pohyb i energii má na horní hranici, a když nemá co řešit, začne si práci hledat sama: typicky honěním všeho, co se hýbe, včetně dětí a auta.
Podobně německý ovčák. Výborně se učí a spolupracuje, ale potřebuje fyzickou i mentální zátěž odpovídající jeho pracovní historii, samotu snáší špatně a líná silně celoročně — česání několikrát týdně není volitelné.
Stojí za to říct i to, co data nepotvrzují: dobrá cvičitelnost sama o sobě není nevýhoda. V průměru platí spíš opak, dobře cvičitelná plemena bývají pro začátečníky vhodnější. Problém je konkrétní skupina pracovních plemen, u kterých se vysoká cvičitelnost pojí s maximálními nároky na pohyb. Právě ta se lidem vybaví, když si představí „chytrého psa".
Žádné snadné plemeno není snadné ve všem
Tohle je na výběru prvního psa nejdůležitější. I plemena hodnocená jako nejvhodnější pro začátečníky si účtují — jen každé jinde.
Baset je mírumilovný, výborný s dětmi a na pohyb nenáročný. Zároveň je z téhle skupiny nejhlasitější: štěká a vyje často a hodně. A je samostatný až tvrdohlavý, takže výcvik vyžaduje trpělivost, i když jde o psa doporučovaného začátečníkům.
Pudl trpasličí se učí výborně a prakticky nelíná, což bývá hlavní důvod, proč si ho lidé vybírají. Cena je přesunutá do péče: potřebuje každodenní kartáčování a pravidelné profesionální stříhání. Je to opakovaný náklad peněz i času, ne jednorázový.
Kavalír King Charles španěl je snadno zvládnutelný a trpělivý k dětem. Samotu ale snáší nejhůř ze všech zmíněných — potřebuje mít někoho skoro pořád nablízku.
Labradorský retrívr je oprávněně nejčastější doporučení pro první psa: výborně se učí, je motivovaný jídlem, trpělivý na děti a z téhle skupiny zvládá samotu nejlépe. Účtuje si ale pohybem a chlupy. Potřebuje denní aktivní vyžití, jinak snadno přibírá, líná po celý rok a je dost velký, tedy potřebuje prostor.
Bostonský teriér vychází nejvyrovnaněji: nenáročný na pohyb, srst téměř bez péče, dobře se učí. I u něj je ale na co myslet — kvůli zkrácenému čenichu nesnáší dobře horko, takže v letních dnech je potřeba upravit režim.
Co si ověřit na sobě, ne na plemeni
Většina zklamání z prvního psa nevzniká z výběru plemena, ale z režimu, který se nedal udržet. Projděte si proto napřed svoje podmínky:
- Kolik hodin denně bude pes doma sám, v běžném pracovním týdnu, ne v ideálním.
- Kdo ho vyvenčí v šest ráno v listopadu. Každý den, deset až čtrnáct let.
- Jestli počítáte s opakovaným výdajem za stříhání, pokud chcete plemeno, které nelíná.
- Jak citliví jsou sousedé, pokud zvažujete hlasitější plemeno.
- Co se s psem stane, když se vám během jeho života změní bydlení nebo práce.
Žádný z údajů o plemeni neplatí na konkrétního psa automaticky. Jsou to tendence, ne záruky — povaha jednotlivého psa a to, jak ho vedete, s výsledkem pohnou víc, než se čeká.
Pokud si nejste jistí, zadejte do dotazníku svoje skutečné podmínky místo plemena, které se vám líbí. Dostanete plemena, která vám podle nich vycházejí jako favorité na zvážení — a u každého uvidíte, kde je kompromis, než ho objevíte až doma.
