Labradorský vs. zlatý retrívr: v čem se opravdu liší
V datech jsou si obě plemena podobnější, než se obvykle tvrdí. Rozdíl se projeví na třech místech: v péči o srst, ve snášení samoty a v tom, jak snadné jsou pro úplného začátečníka.
Při srovnávání labradorského a zlatého retrívra se obvykle mluví o povahových rozdílech, které zní velkoryse, ale v praxi se rozplynou. Když se obě plemena položí vedle sebe podle vlastností, které majitel skutečně pozná, je výsledek nečekaný: jsou si velmi podobná.
Obě potřebují stejně hodně pohybu a stejně hodně prostoru. Obě jsou výborně cvičitelná a motivovaná ke spolupráci. Obě patří k nejlepším plemenům pro domácnosti s dětmi a obě jsou výrazně společenská. Ani jedno není hlasité. Obě silně línají.
Rozdíl se projeví na třech místech.
1. Péče o srst
Labrador má krátkou hustou srst, která nepotřebuje nic složitějšího než občasné kartáčování. Zlatý retrívr má srst delší, a proto u něj péče zabere víc času — česat je potřeba pravidelně, aby se předešlo zacuchání.
Co je ale důležité: v množství chlupů po bytě se ta dvě plemena neliší. Línají oba výrazně. Delší srst u zlatého retrívra tedy neznamená víc chlupů, znamená víc práce s kartáčem. Je to častý omyl — a není jediný svého druhu, co se z fotky o srsti nepozná platí i u jiných plemen.
2. Snášení samoty
Tohle je největší praktický rozdíl. Labrador pravidelnou několikahodinovou samotu snáší lépe než většina plemen. Zlatý retrívr ji snáší hůř — je to pes, který nechce žít vedle rodiny, ale s ní.
Pokud je tedy dům každý pracovní den osm hodin prázdný, nejsou to rovnocenné volby. U zlatého retrívra je to výrazně rizikovější rozhodnutí a stojí za to vyřešit hlídání nebo venčitele dřív, než si štěně přivezete.
3. První pes
Obě plemena jsou pro začátečníka dobrá volba, ale labrador je hodnocený ještě o stupeň lépe. Je výrazněji motivovaný jídlem, což začátečníkovi usnadní výcvik, a jeho vyšší tolerance samoty dává víc prostoru pro chyby v režimu. Zlatý retrívr není náročné plemeno, jen o malý krok méně odpouštějící. Obě přitom patří k té hrstce plemen, která v datech vycházejí jako skutečně vhodná pro prvního psa — proč jich je tak málo, rozebírá jak vybrat prvního psa.
Takže které si vybrat
Pokud jste často mimo domov, vybírejte labradora. Pokud vám nevadí pravidelné česání a doma je skoro vždycky někdo, je to vyrovnané a můžete se rozhodnout podle toho, které plemeno je vám sympatičtější — v tomhle případě je to legitimní kritérium, protože v ostatních ohledech si opravdu nezadají.
Co nedoporučujeme: vybírat mezi nimi podle představy, že jedno je „klidnější" nebo „rodinnější". Obě jsou energická plemena s vysokými nároky na pohyb, obě jsou výborná s dětmi a ani u jednoho nestačí dvě krátké procházky denně. Pokud hledáte nenáročného psa do bytu, odpovědí není ani jedno z nich — k tomu je lepší začít článkem o tom, co u psa v bytě opravdu rozhoduje.
Údaje o plemeni platí jako tendence, ne jako záruka u konkrétního psa. Rozdíly mezi jednotlivými psy obou plemen jsou běžně větší než rozdíly mezi plemeny samotnými, takže na konkrétním chovu a konkrétním štěněti záleží víc než na volbě mezi těmito dvěma. Pokud chcete porovnat, jak obě vycházejí přímo při vašich podmínkách, zadejte je do dotazníku.
